Inovace 03. květen 2021

Praha je na dobré cestě přiblížit se v cirkulární ekonomice západním metropolím

Zužitkovat staré a nepoužívané výrobky a jejich součástky pro další výrobu, nakupovat bezobalové potraviny, kompostovat, dobře hospodařit s vodou a zároveň postupně snižovat produkci odpadů. Nejen to zahrnuje filosofie cirkulární ekonomiky. Také hlavní město Praha chce jít cestou vyspělých světových metropolí, které umí šetřit přírodní zdroje, životní prostředí a principy cirkulární ekonomiky postupně uskutečňovat.

Praha v hledáčku cirkulárního skenu 

 

Zahraniční zkušenosti ukazují, že právě cirkulární ekonomika může dát městu šanci k dalšímu rozvoji a podpořit i vznik nových “zelených” pracovních míst a zlepšit kvalitu života obyvatel. 

 

Česká metropole loni v květnu zadala podnět ke vzniku klíčového dokumentu - Strategie pro přechod hlavního města Prahy na cirkulární ekonomiku. Navazuje tak na Cirkulární sken  z roku 2018 a rozšiřuje záběr strategických dokumentů Prahy navázaných na její klimatické cíle, kterými jsou snížení uhlíkové stopy města do roku 2030 o 45 procentům oproti stavu v roce 2010 a směřování k uhlíkově neutrálnímu městu v roce 2050. 

 

Strategie pro přechod na cirkulární ekonomiku s výhledem do roku 2030 doplní již stávající strategie související se snižováním emisí CO2, kterými jsou Akční plán udržitelné energetiky a klimatu na období 2021 až 2030 (SECAP), Plán udržitelné mobility Prahy a okolí a Strategie adaptace hl. m. Prahy na změnu klimatu.  Kromě cirkulárního skenu navazuje také na činnost pracovní skupiny pro cirkulární ekonomiku, která pracuje pod Komisí pro udržitelnou energii a klima Rady hl. m. Prahy. 

 

Téměř osmdesátistránková studie Cirkulární sken Praha z roku 2018, sepsaná v českém i anglickém jazyce, podrobně zanalyzovala materiálové toky hlavního města a navrhla řešení, díky nimž by se posílila jeho soběstačnost a připravila Prahu na přechod na cirkulární ekonomiku. Cirkulární sken Praha byl součástí projektu nazvaného ODPAD ZDROJEM, který realizovalo podnikatelské a inovační centrum BIC Brno s Institutem Cirkulární Ekonomiky (INCIEN), holandskými partnery Circle Economy a Magistrátem hl. m. Prahy. Finanční podporu zajistila mimo jiné i Technologická agentura ČR v rámci programu ÉTA. 

 

Závěry Cirkulárního skenu města nastínily doporučení, jakým směrem by se Praha měla v následujících letech ubírat a kde je největší potenciál pro úspory zdrojů. Jde o tři prioritní oblasti - stavebnictví, domácnosti a veřejné služby. Na základě nich byly představeny tři pilíře cirkulární strategie. Každá z nich má přitom potenciál, jak ovlivnit klíčové materiálové toky z hlediska dopadů ekonomických i environmentálních. Přechod na cirkulární ekonomiku nezávisí nicméně jen na politické reprezentaci, je potřeba, aby se do něj aktivně zapojil veřejný i soukromý sektor a především občané, kteří nejen že budou odpad třídit, ale budou také jeho vzniku cíleně předcházet, třeba tím, že preferují opravu starého výrobku před nákupem nového nebo se vyhnou zbytečným obalům.  

 

Město chce nabídnout možnosti, kde by tyto vize mohli občané naplňovat. Kupříkladu podporovat vznik bezobalových obchodů či vznik REUSE center, které by měly sloužit pro opravu či výměnu použitých, funkčních příslušenství pro domácnost, jako je například nábytek nebo použité spotřebiče. Příkladem takového je soukromý projekt Opravarna.cz. 

 

“Kromě toho že tyto projekty snižují materiálovou náročnost (nepotřebujeme tolik automobilů či domácích praček), podporují sousedské vztahy, komunity lidí a také vytvářejí nové pracovní příležitosti.”

 

Dalším příkladem zavádění principů cirkulární ekonomiky jsou projekty sdílené ekonomiky. Lidé mohou sdílet spotřební výrobky či služby. Nejznámější je asi sdílení automobilů a elektrokol, ale postupně se šíří i sdílení některých služeb, jako jsou komunitní či obecní prádelny. Kromě toho že tyto projekty snižují materiálovou náročnost (nepotřebujeme tolik automobilů či domácích praček), podporují sousedské vztahy, komunity lidí a také vytvářejí nové pracovní příležitosti. Co se týče komunitních prádelen, mohou zapojit i sociální podniky a tedy ty, kteří jsou znevýhodnění na trhu práce. Carsharing či bikesharing je už v Praze natolik zaběhlý, že už nepotřebuje žádnou speciální podporu. 

 

Dalším důležitým zdrojem, s nímž se stále ještě plýtvá, je voda. Dešťová voda tvoří až jednu třetinu vody v kanalizačním systému, odpadní vody z domácností a průmyslu tvoří asi dvě třetiny celkového množství odpadních vod. V rámci města Prahy se vyprodukuje a upraví celkem 120.000.000 m3 odpadních vod. Podpora recyklace vody a konkrétně využití srážkových vod, šedých vod a recyklovaných odpadních vod (např. pro závlahu zeleně), využití kalů a využití tepla z odpadních vod a energie vod (např. vodní mikroturbíny) pro výrobu elektřiny a tepla jsou další uvažované směry pro Strategii cirkulární ekonomiky a zavádění cirkulárních principů do chodu hlavního města.  

 

Praha ze svého Cirkulárního skenu před dvěma lety vybrala z nabídky možností tři nejzajímavější pilotní projekty. Prvním z nich je energetické využití organického odpadu, který v Praze často končí ve spalovně, na skládce nebo městských kanalizacích. Město schválilo záměr na prozkoumání možnosti vybudovat vlastní bioplynovou stanici, která by z odpadu produkovala ekologické palivo BioCNG, na které by mohly jezdit vozy Pražských služeb. V bioplynové stanici by ročně mohlo skončit až 100 tisíc tun organických odpadů. Dalšími návrhy byly vznik dalších kompostáren, pravidelný svoz biopopelnic a podpora komunitních či domácích kompostérů. Všechny tyto projekty jsou stále ve hře v různé fázi přípravy a jejich finální realizaci by měla napomoci Strategie pro přechod na cirkulární ekonomiku a její akční plán. 

 

Problém stavebnictví a podpora farmářů 

 

Analýza materiálových toků Cirkulárního skenu Prahy také ukázala, že k největší spotřebě materiálů a vytváření odpadu dochází ve stavebnictví. Každý rok na území hlavního města vzniknou zhruba tři miliony tun stavebních odpadů, což představuje zhruba 78 procent veškerého ročního odpadu na území Prahy. Pro stavební činnost se za stejné období  spotřebuje více než 13 milionů tun materiálů, přičemž následný stavební odpad tvoří 78  procent veškerého městského odpadu. Co se týče materiálového vstupu, téměř 90 procent materiálů pochází z prvotního zdroje a zanechávají tak podstatně větší ekologickou stopu než sekundární materiály. 

 

Prozkoumat možnosti úspor ve stavebnictví a navrhnout cíle, nástroje a konkrétní opatření je dalším úkolem pro Strategii cirkulární ekonomiky.  Může jít o větší míru využití recyklátu a odpadních zdrojů ze stavebnictví, využití obnovitelných zdrojů jako stavebních materiálů, prodloužení životního cyklu staveb a stavebních materiálů, využití modulárních budov, prioritizaci renovací a rekonstrukcí před demolicemi nebo vznik materiálové banky, která umožní lépe řídit materiálové toky ve stavebnictví. Nástroje, které pro prosazování těchto opatření město má jsou poměrně omezené a jednoznačně největší význam budou mít správně nastavené veřejné zakázky.   

Do cirkulární ekonomiky ale také patří podpora příměstského zemědělství a snižování plýtvání potravinami. Pěstováním zeleniny a ovoce v okolí města a spolupráci s místními farmáři se sníží vznik emisí CO2, zkrátí vzdálenost přepravy zboží a podpoří přímá linka mezi zákazníkem a pěstiteli či chovateli.

 

“Ve spolupráci s Pražským inovačním institutem, který sdružuje odborníky nejen v oblasti udržitelného rozvoje a inovací, se v současnosti formují expertní pracovní skupiny, které v cirkulárním skenu identifikovaná témata a doporučení dále rozpracují.”

 

Zaplať jen to, co vyhodíš

 

Samotná strategie cirkulární ekonomiky se již začala naplňovat alespoň v dílčích opatřeních. Přispívá k nim i velká novela odpadového zákona, která začala platit od ledna letošního roku, a s ní související nové zákony o výrobcích s ukončenou životností a obalech. Tyto normy zavádějí mimo jiné princip ekomodulace, který zohlední recyklovatelnost výrobků a obalů a další nástroje, které by měly zlepšit nakládání s výrobky s ukončenou životností a produkci obalů.

 

Polovina komunálních odpadů se v Česku stále skládkuje. Nový odpadový zákon posunul datum konce skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů z původně zamýšleného roku 2024 na rok 2030. Obce i podnikatelské subjekty se podle ministerstva životního prostředí, které je autorem norem, díky tomu budou moci dostatečně připravit na to, jak odpad nově třídit. Zároveň by si měla již vybudovat infrastrukturu pro třídění a recyklaci odpadů. Průmysl bude moci lépe využívat druhotné suroviny. 

 

Nový zákon o odpadech pak mimo jiné zavádí pro obce takzvanou třídící slevu. K odklonu od skládkování by obcím měl pomoci také systém PAYT, tedy platba poplatku za komunální odpad podle toho, kolik ho občan skutečně vyprodukuje. Přináší nová pravidla, jak obce motivovat k tomu, aby ho zavedly. V současnosti podle MŽP takto sváží odpad zatím zhruba 15 procent měst a obcí. K odklonu od skládkování by mělo přispět i domácí kompostování. 

Praha je na začátku přípravy Strategie pro cirkulární ekonomiku. Má analýzu, která nastínila příležitosti. Ve spolupráci s Pražským inovačním institutem, který sdružuje odborníky nejen v oblasti udržitelného rozvoje a inovací, se v současnosti formují expertní pracovní skupiny, které v cirkulárním skenu identifikovaná témata a doporučení dále rozpracují. S podporou zahraničních expertů navrhnou závazné cíle a především kroky, jak je začít naplňovat, aby nebyly pouze prázdnými deklaracemi.

 

Článek v upravené podobě vyšel v květnovém čísle odborného časopisu Odpadové Fórum (05/2021)

Autor - Šárka Mrázová, Zuzana Drhová, Pražský inovační institut

Image by Gerd Altmann from Pixabay 

Na vašem soukromí nám záleží

Používáme soubory cookies

Tyto webové stránky používají soubory cookies a další sledovací nástroje s cílem vylepšení uživatelského prostředí, analýzy návštěvnosti webových stránek a zjištění zdroje návštěvnosti. Některé z nich jsou nezbytné, o těch dalších se můžete rozhodnout sami.

Na vašem soukromí nám záleží

Používáme soubory cookies

Tyto webové stránky používají soubory cookies a další sledovací nástroje s cílem vylepšení uživatelského prostředí, analýzy návštěvnosti webových stránek a zjištění zdroje návštěvnosti. Některé z nich jsou nezbytné, o těch dalších se můžete rozhodnout sami.

Nastavení souborů cookies

  • Zajišťují, že naše stránky fungují správně a bezpečně na všech zařízeních.

  • Díky nim lépe poznáme, co vás zajímá a můžeme tak neustále zlepšovat tento web k vaší spokojenosti.

  • Tyto cookies nám pomáhají s cílením reklamy tak, aby co nejvíce odpovídala vašim zájmům a preferencím.