Rozhovor 04. říjen 2020

Zuzana Drhová: Inovace jsou o lidech

Spojení inovací s udržitelným rozvojem a novými technologiemi je směr, kterým by se mělo město ubírat. Není ale jednoduché ho dostávat do praxe. Zástupkyně ředitele Pii Zuzana Drhová je přesvědčena, že právě inovační institut může přispět tím, že bude s různými profesemi a organizacemi v kontaktu a bude znát příležitosti, kde se jaké projekty dají i finančně podpořit.

Co vás přesvědčilo nastoupit do instituce, která je zcela nová?
Měla jsem už dříve několikrát příležitost stát u formování různých institucí. Mám na mysli například mé někdejší působiště v Zeleném kruhu, který si tehdy musel jako asociace ekologických organizací vyjednat svou pozici. Aby ho všichni aktéři uznávali a vnímali jako užitečný. Myslím si, že jsme mnoho nového s kolegy vytvářeli i v Agentuře pro sociální začleňování. Takže rozvoj Pražského inovačního institutu pro mě nebude novou situací, naopak mě to láká. Je vždy jednodušší stavět na zelené louce než předělávat už fungující instituci.

Čím chcete ze svých profesních zkušeností přispět Pražskému inovačnímu institutu?
Za ty dva roky, co jsem působila na MMR v agendě Smart Cities, se mi téma propojení udržitelného rozvoje, nových technologií a inovací zalíbilo. Věřím tomu, že to je směr, kterým by se mělo město ubírat. Není ale jednoduché ho dostávat do praxe. Myslím, že právě inovační institut může přispět tím, že bude s různými profesemi a organizacemi v kontaktu a bude znát příležitosti, kde se jaké projekty dají i finančně podpořit. Bude se také snažit přinášet zkušenosti dobré praxe ze zahraničí. Může vzniknout inspirativní prostředí, které bude pozvolna a „malými krůčky“ lidi motivovat, aby se nadchli pro danou myšlenku. Pokud za technologiemi nestojí nadšenci, kteří jim věří, nepodaří se. Jsem přesvědčena, že tomu by mohl institut pomoci.

Je tedy problém s pomalým prosazováním inovací a chytrých projektů spíše institucionální než finanční?
Myslím si, že inovace jsou především o lidech. O tom, že někdy někdo chce něco měnit. Nejlépe nějaká skupina. Současný svět dospěl do stavu, kdy si uvědomuje, že tu máme klimatickou změnu a je potřeba něco dělat. Peníze přestávají být problémem. Politickým programem s prioritou číslo jedna je například Zelená dohoda pro Evropu (balíček opatření Evropské komise z roku 2019, který má občanům a firmám v EU usnadnit přechod na ekologičtější hospodářství). Ze své zkušenosti ze státní správy vím, že se volá po změně života ve městech, aby byl z hlediska zdrojů úspornější. V terénu ale není dostatek projektů.

Co konkrétně chybí Praze?
Praha je velice rozmanitá. Může přijmout obecné cíle, kam směřovat. Konkrétní řešení se poté budou nacházet v územním detailu. Pokud řekneme, že každá ulice má svá specifika, je potřeba k nim citlivě přistupovat a zjišťovat, kde jsou rezervy. Věřím, že jich Praha má mnoho. Je to možná otázka změny zateplení některých domů, způsobu vytápění a vůbec energetického managementu budov. Nové technologie jdou stále dopředu, měly by se ale umět na konkrétním místě citlivě používat. Pro Prahu bude důležité naučit se pracovat s obnovitelnými zdroji, kde to bude možné.

Jaká chytrá řešení navrhujete ve snížení emisí a hluku?
Tento problém je spojený s dopravou. Řešením je vytvářet příležitosti a komfort pro pěší a cyklisty. Je ale důležité, aby měly podporu veřejnosti. Myslím si, že je to otázka sdílení zkušeností, vyhledávání příležitostí a zjišťování, proč lidé upřednostňují automobily a za jakých okolností by přistoupili na změnu. I doprava musí být zaměřena na změnu uvažování.

Zuzana Drhová / zástupkyně ředitele

Zuzana Drhová nastoupila do Pražského inovačního institutu (Pii) na pozici zástupkyně ředitele začátkem října. Do Pii přišla z Ministerstva pro místní rozvoj (MMR), kde se věnovala oblasti Smart Cities. Zuzana dlouhodobě sleduje problematiku udržitelného rozvoje měst. Tímto tématem se zabývala i v rámci svého předchozího působení v letech 2010- 2018 ve vládní Agentuře pro sociální začleňování. Předtím pracovala pět let v Centru pro sociální a ekonomické strategie na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, kde se zabývala strategickým řízením ve vztahu k udržitelnému rozvoji. Svou profesní kariéru zahájila v 90. letech v asociaci ekologických organizací Zelený kruh, kterou několik let vedla. 

Tento web používá ke správnému fungování soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Zavřít Více informací